Tears (?) ...
1. listopadu 2010 v 23:11 | Sonia
|
Others°
Jo, někdy se sama sebe ptám, proč je život taková sviň. Já osobně nejsem věřící, prostě taková klidná ateistka. Ale stejně v něco věřim, v osud. Podle mě je prostě na každým, jakou si zvolí cestu a od toho se odvijí i celý jeho život. Podle mě je prostě každýmu už od začátku něco souzeno. ať je to špatný nebo dobrý.... Já osobně si zrovna teď o víkendu myslela, že do mě konečně drclo to štěstí a že se to prostě všechno zlepší. A ono hov*o! Prostě to byl zas po čase jeden pořádnej Shit// Ale co, život jde dál, kolikrát tohle ještě zažiju, že jo :)
... Ale mrzí mě to, to zapřít nemůžu. Ani jeden z nás za to nemůže, prostě .. je nám souzeno spolu nebýt. (Tak tahle věta se mi váážně nelíbila!!) Každopádně, naprosto nezapomenutelný měsíc v jeho společnosti. Třeba nás zas (ten podělanej vymrdanej ...) osud jednou svede dohromady :) ...
Beauty without irony
27. října 2010 v 11:08 | Sonia
|
Tokio Hotel.
Tak jsem se rozhodla, že Vám sem zas dám něco o TéHáčkách! Přece jenom tohle byla ze začátku pointa vytvoření tohoto blogu, nejspíš, tak si myslím, že by si to mohli zasloužit :)
V knize Designers Against Aids - The First Decade se objeví tyto 3 fotky od Billa a Toma.
První fotka je vyfocena z 14. 7. 2007 z Paříže, kde Tokio Hotel zahráli pro více než 500 tisíc fanoušků. Zbylé dvě fotky jsou z letadla, když Bill s Tomem letěli na dovolenou na Maledivy.
FACEBOOK JE ZLO!
24. října 2010 v 22:31 | Sonia
|
Others°
Jo, a pěkně velký! Vážně, Facebook je tak neskutečně návyková věc, to je strašný! Jen se koukněte, kolik lidí je na Facu třeba půlku dne, nebo čtvrtku , to je jedno, stejně je to 6 hodin! Nebo kolik lidí hraje ty podělávky jako například Pet Society, Restaurant City atp. Neřikám, že já jsem to nehrála.. Ano, hrála a byla jsem na tom SAKRA! závislá ...
Nebo třeba ty pošahaný skupiny typu "<3 Miluji, když se směje <3" nebo "Kdo žárlí, tak miluje!". Sakra, lidi, vzpamatujte se. Život neni jen kolik máš přátel na Facebooku..
Ale zas přiznávám, že v dnešní době prostě bez něj nejde žít. Přesně, kdo nemá FB, nežije .. Face vám umožňuje být v kontaktu s lidmi, kteří například bydlí daleko. Nebo zjišťovat novinky. Je toho dost.
Tak či tak, všechno by se mělo brát s mírou :)
(Musela jsem to napsat, až moc jsem to chtěla zveřejnit :) ).
Christofer Drew, Zatykač
24. října 2010 v 22:08 | Sonia
|
Music°
Jméno: Christofer Drew
Datum narození: 11. února 1991
Znamení: Vodnář
Místo narození: Joplin, Missouri, USA
Chris začal hudbu tvořit roku 2007 pod jménem NeverShoutNever!. Úspěch se projevil na internetu - MySpace. Poté se začalo vydávat čím dál více songů, bylo dokonce i turné.
Další songy.
A ještě další :)
Doporučuji si poslechnout skladby What Is love, LiarLiar, Losing It, Making love, Coffee & Cigarettes atp. Má vážně krásný styl, jedinečný! Za to, aby jste se na něj aspoň koukli, to stojí :) ..
*mniamh*
24. října 2010 v 21:35 | Sonia
|
Others°
Dnešní den .. PECKAA! :D Odpusťte mi, ale tomuhle nešlo odolat .. Vážně, dneska byl naprosto senzační den! Nebo dobře, spíš odpoledne a večer... Moc neřeším, kolik sem chodí lidí, samozřejmě potěší, když jich je co nejvíc, ale doufám, věřím v to, že pár Vás aspoň bude :) Možná znáte takovýho týpka s přezdívkou 'zawy'. Tak dneska jsem ho konečně viděla naživo :) Lidi, řikám Vám, reál je nejlepší! Nesuďte lidi z videí, z fotek, .. Zažijte to! :) Je to nejlepší..
Tak tenhle zawy točí videa na streamu a youtube. Prostě, Týpek!
Prostě pohodička cíga, brko a Praha. Nádhera!
Jsem sice ještě malinko nemocná, ale to neznamená, že zase zameškám kick-box. Meg už se vrátila z ŠVP, tak úterý nejvíc prokecáme!! Ale zístra s Ní kick! :) Už se i celkem těšim..
Tak jo, tak jsem Vás informovala o svém strašně záživném dni :) Mějte se krásně a .. Luvrouse's style, džjeáh *
Kdyžtak se koukněte na zawyho, ať mu taky zvýšim sledovanost ,))
Autumn 2010
23. října 2010 v 0:22 | Sonia
|
Fashion°
Tak jsem se rozhodla, že když už jsem na tý "návrhářský škole", že vám představim něco málo na na období Podzim 2010. Berte si z toho inspiraci :) Tyhle kousky jsou opravdu .. Originální!
Alaia snow leopard hiking booties!!
Jak šel čas...
22. října 2010 v 22:48 | Sonia
|
Others°
Takže.. Čim začít? :) .. Možná tím, že jsem po dlouhé době zabloudila na náš Starý blog :) Je celkem zajímavé vidět, co jsme kdysi dělaly jen proto, abychom se nenudily, abychom zapadly mezi Stájlové blogery, .. Stejně to vždycky skončilo u nějakýho toho zkopírování a 'Čau' ..
Takže (podruhé!), chci Vám dokázat, že už jsme taky trošičku vyrostly a pobraly malinko víc rozumu a zkušeností :) Dobře, tak možná jen ty zkušenosti :D Chci Vám dokázat, že my máme na to, to tu znova rozjet.. Ale teď už to nebude blog pouze o překopírovaných informacích o TH.. ani jen o nějakejch "KuSoWkÁcH" .. (Teď o prázdninách to mimochodem Meg oznámim :)) ...
Začíná nová ÉRA. Éra zvaná vyspělost, styl a freš život! :)) Takže si držte klobouky, ZAČÍNÁME! .. znovu*
Golden opportunity [Jednodílný příběh]
7. dubna 2010 v 6:33 | Sonia
|
Tokio Hotel.
Příběh o dívce, která využila svou šanci. Protože některé šance se v životě neopakují. A ona využila tu správnou….
Stojím před halou a čekám. Ještě 15 minut. Pomalu přicházejí i nějaké jiné holky. Asi taky vyhrály meetko. Bože já se tak těším !!! Jsem nervózní, v žaludku mi lítá tisíce motýlků. Uvidím je po třech letech, budou stát vedle mě…neuvěřitelné.
S holkama jsme se daly do řeči, když přišla nějaká paní v kostýmku a pobídla nás, abychom vstoupily. Sevřelo se mi srdce. Zkontrolovali nám naše výherní poukázky a pustili nás dlouhou bílou chodbou. Když jsme došly až nakonec, po pravé straně byla prázdná místnost s otevřenými dveřmi. Vešly jsme dovnitř a čekaly. Holky vytahovaly foťáky a nervózně čekaly. Nevím, jestli bylo špatně jenom mě, ale přišlo mi, že jsme tak všechny pobledly…Já si foťák nevytáhla. Přišlo mi to blbé mávat jim před očima foťákem a říkat jim třeba :řekni ahoj NikiJ .Ale zase na druhou stranu, mít zdokumentovaný pozdrav jenom pro sebe by bylo moc hezké. Zašmatrala jsem v tašce a vytáhla CD Humanoid. Jo, to si nechám hezky podepsat. "Evi, já mám takový strach.."pomyslela jsem na kamarádku, kterou semnou nepustili a ona mě statečně čekala venku a držela palečky.
Otevřely se dveře. Vešel vysoký obtloustlý bodyguard a za nimi… oni <3 Bill měl na sobě bílé úplé kalhoty a na hlavě krásně vytvořeného kohouta. Rozdával úsměvy na všechny strany, hezky nás přivítal a začal se postupně každému podepisovat. Za ním vkročil Tom s šibalským úsměvem na rtech. Ten byl tak sexy!!! Na sobě nádhernou kostkovanou košili…k sežrání. Nastoupili všichni 4 do řady a začaly se nám podepisovat. V duchu jsem si říkala, jak je to stejně všechno ubohé. Stály jsme tam jak na porážku…pomalu ani pohled, mechanicky naučené hallo, nebo danke… so automatich….
Ten vysoký černovlasý přišel ke mně. Přátelsky se na mě usmál a na chvíli se zarazil. Proboha mám špinavou pusu nebo co? Pomyslela jsem si. Když se na mě díval, vypadal tak krásně. Jinak, než jsem ho vídala 3 roky na fotkách. Zmužněl, tak moc. Stejně jako jeho bratr, který se ke mně přiřítil vzápětí. Něco na Billa německy žbleptnul, ale neměla jsem šanci porozumět. Přišel ke mně a podíval se mi do očí. Pozdravila jsem. Jo xD na nic jiného jsem se totiž nezmohla..Jak ubohé. Podstrčila jsem mu pod nos moje už lehce poškozené CD a poprosila o podpis. Usmál se na mě a prohodil něco ve smyslu, že cokoliv J To mě trochu sice překvapilo, obvykle takto neodpovídá, ale v mozku mi to moc nepracovalo. Obešli těch pár šťastných a popošli k bílé zdi a následovalo focení. Šlo to jak na běžícím páse…jedna,danke, druhá, danke… Celou dobu jsem je pozorovala. Jsou už tak dospělí !! Stárnou… a já si toho celou dobu nevšimla. Díval se na mě a zamyšleně se usmíval. To mám snad fakt někde něco skypané? Rozmazanou řasenku nebo co? Lehce jsem znervózněla a zčervenala. Usmál se o to víc. Bože já tady fakt sebou asi švihnu.
Otočila jsem se na holčinu, co byla za mnou, a na něco jsem se jí ptala. Po chvíli jsem už byla na řadě, podala jsem chlapíkovi můj foťák a statečně jsem vykročila směrem k nim. Trochu se mi roztřásly kolena, ale ustála jsem to a s křečovitým úsměvem jsem se zařadila mezi Twins. Vím jak jim musí být, když se na ně každá baba tak lepí a ošmátává je,proto jsem se normálně postavila mezi ně a snažila se potlačit touhu chytit je oba do náručí a už nikdy nepustit (jo jsem idiot, vím :D ). Co mě ale překvapilo, byla Tomova reakce. Přisunul se blíž a chytil mě kolem boků. To se ale rychle změnilo a sjel mi svou rukou až do zadní kapsy kalhot! Myslela jsem, že mě odvezou, ale snažila jsem se tvářit na fotce aspoň trochu normálně. Nevěděla jsem co to jako dělá, ale když jsem se rozhlédla po holkách, bylo vidět, že také něco zachytily a házely po mě, ne zrovna moc příjemné pohledy. Cvak, foťák vyfotil a já jsem klukům jen hezky poděkovala a musela se jít postavit na druhý konec místnosti. Kluci dofotili, popřáli nám hezký koncert a zmizely za dveřmi, kterými snad v minulé minutě přišli. A bylo po všem.
15. 3. 2010 Prague
16. března 2010 v 20:26 | Sonia
|
Tokio Hotel.
Tak jsme tm byly. Ano, potvrzuji, že organizace byla vskutku dementní, ale copak ty TH za to nestály??! Byli úžasní, dokonalí, famózní, senzační ..... Na tnhle den nikdy, NIKDYYY, v životě nezapomenu, a věřim, že mluvim i za Meg!! Ta show = naprosto božííííí, Bill = nadlidsky seXxxy, Tom = nepochopilně sladkej, Georg = nehorázně v pohodě, Gustav = náš cvaldík ,) Prostě thle byl, aspoň pro mě, tn nejkrásnejěší zážitek za tu dobu, co tu jsem, ...... Tokio HOtel jsou droga! - Jednou si je naživo poslechnete a už musíte pořád! Vlastně, co to kecám, stačí jn tn pohled =* ♥♥♥ I ♥ TH 4Eva .... !!!!!!
Zde hledá